Archiv pro měsíc: Červenec 2017

Selznick v Harry Ransom Center

4 komentáře

Sbírka archivních materiálů spojených s filmovými aktivitami Davida O. Selznicka, uložená v Harry Ransom Center v texaském Austinu, je bez přehánění jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací o dějinách klasického Hollywoodu. Už samotný její rozsah vyvolává údiv: Selznick Collection se skládá z více než 5 000 položek. Konkrétně jde o:

  • 4 674 standardních krabic s dokumenty (každá krabice pak obsahuje v průměru 15 složek a každá složka mnoho desítek listů papíru)
  • 428 nadměrných nebo nestandardních krabic
  • 147 hudebních složek
  • 101 audio nahrávek
  • 155 vázaných spisů
  • a 35 šuplíků s dokumenty

Materiály pokrývají více než sedmdesát let dlouhé období od počátku 20. století do roku 1980, přičemž většina z nich pochází z doby, kdy Selznick v Hollywoodu působil jako nezávislý producent. Kolekce tak umožňuje detailně se seznámit s každým aspektem výroby, distribuce a uvádění Selznickových filmů od Malého Lorda Fauntleroye (Little Lord Fauntleroy, 1936) až po Sbohem, armádo (A Farewell to Arms, 1957).

Materiály jsou seřazeny do čtrnácti hlavních sérií, které alespoň rámcově přibližují jejich charakter a tím ulehčují badatelskou činnost: administrativní/úřední dokumenty; casting; distribuce; finanční záznamy; právní dokumenty; materiály spojené s filmovou činností Selznickova otce Lewise; materiály pocházející z londýnské pobočky Selznickovy společnosti; hudební dokumenty; produkční dokumenty; propagační/marketingové dokumenty; výzkum; scénáře a literární příprava; herci a herečky a další lidé pod smlouvou; a dary. Již z tohoto přehledu vyplývá, že při práci s kolekcí můžete narazit na nejrůznější typy písemností a obrazových materiálů od korespondence a interních zpráv přes scénáře, storyboardy a produkční deníky až po fotosky, portrétní fotografie nebo výstřižky z tisku.

Kromě toho, že materiály velmi podrobně dokumentují přípravu, vznik a uvádění filmů ze Selznickovy nezávislé produkce (či snímků, na nichž se podílel nepřímo), obsahují také záznamy o Selznickových profesních stycích s řadou společností a jedinců. Zastoupeni jsou například:

  • scenáristé a spisovatelé Truman Capote, F. Scott Fitzgerald, Graham Greene, Ben Hecht, Sidney Howard, Aldous Huxley, Ring Lardner, Jr., Robert E. Sherwood, Budd Schulberg, Peter Viertel a Hugh Walpole;
  • hudební skladatelé Bernard Herrmann, Miklos Rozsa, Max Steiner, Dimitri Tiomkin a Franz Waxman;
  • producenti Samuel Goldwyn, Mark Hellinger, Alexander Korda, Louis B. Mayer, Joseph Schenck a Darryl F. Zanuck;
  • režiséři Frank Capra, George Cukor, Vittorio De Sica, Victor Fleming, John Ford, Alfred Hitchcock, John Huston, Carol Reed, King Vidor a William A. Wellman;
  • a herci či herečky Ethel, John a Lionel Barrymoreovi, Ingrid Bergman, Charles Boyer, Montgomery Clift, Claudette Colbert, Ronald Colman, Joseph Cotten, Olivia de Havilland, Marlene Dietrich, Joan Fontaine, Clark Gable, Greta Garbo, Janet Gaynor, Lillian Gish, Cary Grant, Leslie Howard, Rock Hudson, Jennifer Jones, Louis Jourdan, Vivien Leigh, Carole Lombard, Myrna Loy, Fredric March, Hattie McDaniel, Dorothy McGuire, Laurence Olivier, Gregory Peck, Basil Rathbone, Ginger Rogers, Shirley Temple, Alida Valli a Orson Welles.

Aby toho nebylo málo, Harry Ransom Center rovněž umožňuje nahlédnout do příbuzných sbírek Selznickova bratra, talentového agenta Myrona, a hlavního investora jeho produkční společnosti a podnikatele Johna Haye Whitneyho. Jak jsem napsal v úvodu, množství materiálů vyvolává údiv, ale také respekt (a někdy přímo úzkost a paniku). Badatelské možnosti kolekce jsou nepřeberné, zároveň je však nezbytně nutné se se sbírkou nejdříve podrobně seznámit, jinak hrozí, že se v ní ztratíte a hodiny strávené v archivu přijdou vniveč.

Informace o sbírce jsou převzaty z úvodu k inventáři Selznick Collection na stránkách Harry Ransom Center. Část materiálů ze Selznickovy sbírky byla přetištěna v knize Rudyho Behlmera Memo from David O. Selznick (1. vydání 1972). Se sbírkou dále extenzivně pracovali – a často z ní citovali nebo na ni odkazovali – například Ronald Haver (Selznick’s Hollywood), Leonard J. Leff (Hitchcock and Selznick), Thomas Schatz (The Genius of the System), David Thomson (Showman: The Life of David O. Selznick), Alan David Vertrees (Selznick’s Vision: Gone with the Wind and Hollywood Filmmaking) nebo Steve Wilson (The Making of Gone with the Wind).

O Harry Ransom Center

Harry Ransom Center při University of Texas v Austinu patří k nejvýznamnějším badatelským institucím na světě. Ročně sem zavítají desítky vědců z celého světa se zájmem o literaturu, fotografii, výtvarné umění a film. Od svého založení v roce 1957 získalo Harry Ransom Center řadu cenných sbírek a exponátů, mj. zde můžete vidět první známou fotografii na světě a Gutenbergovu bibli (obojí dostupné ve foyer budovy) nebo prostudovat rukopisy Jamese Joyce a Johna Steinbecka. K nedávným akvizicím patří pozůstalost Gabriela Garcíy Márqueze a archiv Kazua Ishigura. Z filmových sbírek rozhodně stojí za zmínku pozůstalost Glorie Swanson nebo archivy Roberta De Nira a Paula Schradera.

HRC se rovněž velmi silně angažuje v popularizační činnosti: organizuje přednášky, projekce nebo výstavy a velmi významně vstupuje i do virtuálního prostoru prostřednictvím svých propracovaných webových stránek nebo sociálních sítí. Jako ukázku jejich mimořádně pečlivé práce doporučuji například online „výstavu“ věnovanou výrobě Selznickova eposu Gone with the Wind.

V rámci dvou výzkumných pobytů jsem v Harry Ransom Center strávil mnoho desítek hodin a na základě své zkušenosti musím říct, že na tuto instituci nedám dopustit. Nejde jen o jedinečnost zde zastoupených materiálů, ke kterým se jinde nedostanete, ale i o bezkonkurenční servis, kterého se návštěvníkům dostává. Personál je kvalifikovaný a zároveň vždy příjemný a usměvavý, sbírky jsou precizně zkatalogizované (a například ta Selznickova umožňuje snadné vyhledávání alespoň na úrovni krabic), objednávání materiálů ze skladu je díky online systému velmi jednoduché a uživatelsky příjemné, a i když v čítárně panují přísná pravidla pro zacházení s materiály, nikdy nemáte pocit, že byla nastavena zcela arbitrárně a bez rozmyslu (v HRC je například povoleno focení pro badatelské účely, můžete si s sebou vzít mobilní telefon, což v USA zdaleka není samozřejmostí, atd.). Velmi záslužné je také to, že HRC prostřednictvím vlastního stipendijního systému podporuje příjezd vědců, pro které je Texas trochu „z ruky“. Dobrá zpráva pro nás je, že žádosti o tuto formu podpory mohou podat i občané jiných zemí včetně České republiky. Podrobnější informace jsou k nalezení zde.

Harry Ransom Center už 60 let vzorně naplňuje své poslání spočívající v uchovávání a zpřístupňování vzácných materiálů z oblasti kultury a umění. Přínos této instituce rozvoji humanitních oborů a vzdělávání široké veřejnosti je nedocenitelný v americkém i celosvětovém měřítku a já jsem přesvědčený, že z jejích sbírek a aktivit budou také v dalších letech profitovat tisíce lidí prahnoucích po vědění.

Na stopě Selznickovi IV.

Napsat komentář

Forest Lawn Memorial Park Glendale

Jestliže opomenutí Davida Selznicka při budování Chodníku slávy mohlo značit, že producent v 50. letech ztratil svou pozici mezi hollywoodskou smetánkou, místo jeho posledního odpočinku naopak jednoznačně ohlašuje příslušnost k americké společenské elitě. Selznickovy ostatky byly uloženy do rodinné hrobky, která je součástí prestižního, soukromě vlastněného hřbitova Forest Lawn Memorial Park v Glendalu, asi 13 kilometrů severně od centra Los Angeles.

Hrobka se nachází v místním mauzoleu, v tzv. Svatyni důvěry (Sanctuary of Trust), ve které platí velmi přísný režim: veřejnost do ní může jen nahlédnout z hlavní chodby a focení je – stejně jako v celé budově – přísně zakázáno. Na stejném místě jsou dále pohřbeni i Selznickův otec Lewis a bratr Myron a údajně zde byl rozprášen i popel Selznickovy druhé manželky Jennifer Jones, jejíž jméno však na náhrobku chybí. (Jones se po Selznickově smrti provdala za milionáře a filantropa Nortona Simona, kterého přežila o 16 let. Před svou smrtí v roce 2009 patrně instruovala svou rodinu, že chce být pohřbena po boku svého předchozího, v pořadí druhého manžela, ke kterému ji pojilo silné osobní i profesní pouto. Pro úplnost: než se v roce 1949 stala Selznickovou ženou, byla Jones v manželském svazku s hercem Robertem Walkerem.)

Přestože některé části Forest Lawn Memorial Parku jsou veřejnosti zapovězeny (a dohlíží na ně velmi bdělá ostraha), většina z nich je volně přístupná. Týká se to pochopitelně venkovních prostor, ale i některých místností Velkého mauzolea. Hlavní chodba vás dovede k monumentální vitráži, která byla vytvořena podle Leonardovy Poslední večeře. Po obou stranách pak chodbu lemují kopie slavných soch od Michelangela včetně Davida a Mojžíše. V mauzoleu jsou vedle Selznicka pohřbeny i další osobnosti spojené s filmem (mezi nimi Clark Gable, Carole Lombard, Red Skelton, Elizabeth Taylor, Irving Thalberg nebo Jean Harlow), největší zájem však od roku 2009 vzbuzuje hrobka Michaela Jacksona, která ovšem je – k lítosti nespočtu fanoušků a fanynek – rovněž v uzavřené části budovy.

Návštěva hřbitova v Glendalu je bezpochyby velmi specifický zážitek. Ročně sem zavítají desítky tisíc turistů a ačkoliv většina sem směřuje ve snaze navštívit místa odpočinku svých oblíbených umělců nebo celebrit (nebo se k nim alespoň přiblížit), někteří sem mohou přijíždět i kvůli prvotřídním výstavám, neboť v místním muzeu byly v minulosti k vidění například práce Rembrandta nebo Matisse (v době mé návštěvy muzeum vystavovalo fotografie z mexické návštěvy Davida Bowieho). K muzeu přináleží obchod se suvenýry, který jen dovršuje bizarní spojení záhrobní spirituality a komerce, které celé místo charakterizuje. Není divu, že Forest Lawn Memorial Park, známý též jako Disneyland pro mrtvé, inspiroval Evelyna Waugha k napsání satiry The Loved One a investigativní novinářku Jessicu Mitford k vytvoření vlivného spisu The American Way of Death.

Na YouTube se nachází kvalitně zpracovaný průvodce hřbitovem, jehož druhý díl se zaměřuje na „rezidenty“ Velkého mauzolea. Oficiální stránky hřbitova najdete zde.